Jiří „Andrej“ Zídek
(1944-2022)
Jiří se narodil 8. 2.1944 v Praze. Devítiletou základní školu absolvoval v Poběžovicích na Domažlicku, kam se s rodinou přestěhoval v roce 1945. V letech 1958—1962 pak absolvoval Střední průmyslovou školu Stavební v Plzni. V tomto období začal závodně hrát košíkovou a v roce 1961 byl poprvé nominován do juniorské reprezentace ČSSR. V roce 1962 začal studovat v Praze na FTVS-UK a studium úspěšně zakončil roku 1969. Již v roce 1968 začal pracovat na KTV Stavební fakulty ČVUT. Nejdříve v úseku vědy a výzkumu a od roku 1977 na pedagogickém úseku. Jednoroční vojenskou základní službu absolvoval v Dukle Olomouc.
Činnost v basketbale:
Od roku 1962-1977 hráč VŠ Praha od roku 1963—1975 reprezentant ČSSR.
V roce 1963, 1965, 1967, 1969, 1971, 1970 účastník Mistrovství Evropy.
V roce 1970, 1974 účastník Mistrovství světa.
V roce 1972 účastník OH v Mnichově.
Na kontě má 270 oficiálních mezistátních utkání za ČSSR a 10 utkání za Výběr Evropy.
V roce 1967 byl jmenován Mistrem sportu, V roce 1969 Zasloužilým mistrem sportu.
Stal se celosvětově uznávaným basketbalistou, který byl jako první, a zatím stále jediný Čech, uveden v září roku 2019 do Síně slávy Mezinárodní basketbalové federace FIBA. Doma byl zvolen Basketbalistou století a je členem Síně slávy České basketbalové federace.
Kariéru spojil Jiří Zídek s národním mužstvem, za které odehrál 257 utkání v letech 1963 — 1974 a také se Slavií VŠ Praha. S týmem hrál v roce 1966 ve finále Poháru mistrů evropských zemí, dnes známém pod jménem Euroliga. V utkání se Simmenthalem Milán, vedeným pozdějším americkým senátorem Billem Bradleym, se stal nejlepším střelcem a vzápětí dostal nabídku několikaletého kontraktu od týmu NBA Boston Celtics.
Lídrem týmu byl i ve finále Poháru vítězů pohárů s AEK Atény, které v dubnu 1968 sledovalo na olympijském stadionu přes 80 tisíc diváků. O rok později pak se Slávií VŠ Praha stejnou soutěž vyhrál.
Na mistrovství Evropy získal Jiří Zídek stříbro v roce 1967 a o dva roky později bronz. Zahrál si i na olympijských hrách v Mnichově 1972 a dvakrát na mistrovství světa, na němž byl jednou nejlepším střelcem finálové skupiny.
Po skončení kariéry v Československu působil ještě jako hrající trenér ve Finsku. V týmu Forsen Alku měl průměr 44 bodu na zápas a byl vyhlášen nejlepším hráčem ligy plné Američanů. Jako trenér působil i u národního týmu spolu s Janem Bobrovským.
Aktivní kariéru zakončil v našem oddíle, RSK Radotín (dříve LTC), kde působil mezi lety 1996 – 2010. Po dobu jeho působení tým postupoval pražskými soutěžemi a postupně se posunul z II. třídy až do 2 národní ligy. Vzhledem k časovým možnostem hráčů však tuto soutěž přenechal druhému týmu v pořadí a několik let působil v pražském přeboru. Kariéru pak definitivně ukončil v dresu Radotína v roce 2010. Klub mu v Radotíně uspořádal velkou oslavu k jeho kulatým, 70 narozeninám.